reklama

Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz VŠ studenti: Jak žijí a co chtějí od života? Pomozte nám to zjistit!

 

Seriál na Studenta.cz

Studenti a politika: Volíme? Nevolíme? A má to vůbec cenu?

Studenti a politika: Volíme? Nevolíme? A má to vůbec cenu?

Volíme nebo na to kašleme? Má náš hlas vůbec nějakou váhu? Ptali jsme se vás studentů, jaký máte názor na politiku a politiky.

Všechny díly seriálu zde

Je migrační krize skutečnou krizí? Zeptali jsme se studentů

31.10.2016 / Společnost

Migrační krize, uprchlíci, islám, terorismus. Slova téměř magická. Zvednou ze židle každého, a to téměř okamžitě. Názory ve společnosti rezonují a často jsou až děsivé. Zajímalo nás, jaký názor na to máte vy, studenti, a tak jsme se zeptali 1121 z vás. Z 25 položených otázek vás otázka týkající se uprchlické vlny do Evropy rozpovídala suverénně nejvíc. Dali jsme vám na výběr záměrně tři velmi krajní možnosti (které se dle našeho názoru kryjí s většinovými, nebo alespoň nejčastěji prezentovanými názory české společnosti), jak na otázku odpovědět, a velmi nás potěšilo, že mnoho z vás zvolilo možnost napsat jinou odpověď, nebo si jich vybrat více najednou a svůj názor přiblížit. 

Trochu těch čísel

Tak teď několik čísel -  355 respondentů věří, že uprchlická krize je motivována spíše ekonomicky než bezpečnostně. Dalších 252 dotazovaných si myslí, že uprchlická vlna je jen první fází kolonizace Evropy muslimy a pokud s tím něco neuděláme, brzy už nebudeme moct. Dále se 236 respondentů ztotožňuje s názorem, že uprchlíci utíkají před válkou a mělo by se jim pomoci. Pak se ale dalších 278 respondentů rozhodlo žádnou z nabízených možností nezvolit (nebo jich naopak zvolit více) a vysvětlit proč. 

Velká část z nich se nechala slyšet, že mezi uprchlíky lze nalézt jak ty válečné, tak ty, které do Evropy táhne příslib lepšího života. Na pár výjimek panovala skoro až jednoznačná shoda v tom, že válečným uprchlíkům by se od nás mělo dostat pomoci (to je velmi zajímavé, protože když se zaposloucháte do rozhovorů okolo vás, ať už v hospodě, v tramvaji, ve škole nebo v práci, jsou více slyšet ty názory, že v ČR nechceme přijímat nikoho, hlavně žádné muslimy, a ať si pomůžou sami). Přibližně dvě desítky odpovídajících zdůraznily, že pokud máme někomu pomáhat na evropském území, je nutné, aby se tito plně ztotožnili s našimi pravidly a způsobem života. Dotazovaní by rovněž kladli velký důraz na to, koho sem přijímáme, tedy na důkladné prověřování příchozích uprchlíků/migrantů. Dalšími velmi silně zastoupenými názory mezi těmi, kteří nevybrali jednu z námi nabízených možností, byly ty, které volaly po pomoci lidem postiženým válkou přímo v zemích, odkud utíkají, nikoli přijetím do Evropy. 

Kdy to celé začalo?

Jedním respondentem byla položena celkem zásadní otázka: „Tato vlna je důsledek dlouhodobého vývoje, který ale nikdo pořádně nesledoval. Copak si dneska ještě někdo pamatuje, kdy a kde se vlastně objevili první uprchlíci?“ Lidé začali do Evropy migrovat už mnohem dřív, než německá kancléřka Angela Merkel započala svou „vítačskou politiku“ v září roku 2015 a přitáhla tím mediální pozornost k tomuto tématu. Ona sama s ročním odstupem přiznává, že uprchlické vlně měla být věnována pozornost, už když jižní státy volaly o pomoc, což bylo mnohem dřív než v září 2015.

Může za vlnu „Muti“ Merkel?

Nárůst počtu imigrantů konzistentně stoupal již od roku 2007. Situace se zhoršila v roce 2011 po vypuknutí Arabského jara v několika zemích Blízkého východu. Jak sama „Muti“ Merkel nedávno přiznala, tehdy nechalo Německo jižní země, aby si s návalem uprchlíků poradily samy. Paradoxně Německo tenkrát odmítalo celoevropské řešení a rozdělení uprchlíků dle kvót. Vlna dosáhla největších rozměrů v již zmíněném roce 2015, kdy EU přijala 1 256 000 000 žádostí o azyl, což bylo dvojnásobně víc, než v roce předchozím. Mnozí (včetně některých médií) viní z krize právě německou kancléřku. Ta jí pravděpodobně svými postoji a výroky především v létě a na podzim roku 2015 příliš nepomohla, nicméně problém se měl řešit mnohem dříve. 

Rozpoutal toto Západ?

Někteří z vás připomínali, že Evropa nyní sklízí jen to, co si společně s USA zasely. Kritizovali jste kolonizační politiku po první světové válce. Tenkrát si vítězné mocnosti rozdělily Blízký východ, nechaly vzniknout Sýrii, Palestinu, Jordánsko a Irák. Zcela bez ohledu na oblasti vymezené a spjaté nábožensky či etnicky, vytyčily tyto mocnosti hranice, které se s těmito oblastmi nekryly a značně tím destabilizovaly dané území. Do čel těchto nových zemí byli dosazováni vůdci, kteří přebírali evropské metody, nicméně o demokraciích nemohla být řeč, naopak. I proti důsledkům tohoto historického uspořádání se zvedly protesty na počátku Arabského jara. Západ intervenoval i během těchto protestů, například v Lybii pomohl svržení Kaddáfího režimu, v Sýrii vehementně podporoval odpůrce režimu Bašára Asada, což později vedlo k vypuknutí občanské války, která nyní vyhání tisíce lidí do Evropy. Neklidná situace pomohla v roce 2014 rovněž vzniku tzv. islámského státu (záměrně psáno s malým písmenem). Především USA se několikrát snažily nastolit v blízkovýchodních zemích demokratické režimy, možná však bylo spíše na místě si přiznat, že demokracie nemůže fungovat všude a někde zkrátka větší stabilitu může znamenat autoritářský režim.


Uprchlíci k nám však necestují jen z Blízkého východu. Společně s nimi se do Evropy dostávají i migranti z Afriky, ze zemí třetího světa. Především do východní Evropy míří Ukrajinci, kteří jsou rovněž na svém území ohrožováni válečným stavem, nicméně sem samozřejmě (a to již po desetiletí) míří i ukrajinští migranti ekonomičtí, kteří ale doteď nikomu zásadně nevadili. Nevadí nikomu ani vietnamská menšina, ačkoli obě dvě zde znatelně zvyšují kriminalitu. Nicméně tito však nejsou tak kontroverzně nepřizpůsobiví, jako se zdají být lidé blízkovýchodní. 

Co když se uprchlíci nepřizpůsobí?

Jedním z dalších argumentů vás, respondentů, bylo to, že pokud má Evropa pomáhat lidem utíkajícím před válkou, je nutné, aby dodržovali naše pravidla. Nicméně co když tyto lidi přijmeme, budeme se snažit o jejich asimilaci, ale za pár let zjistíme, že nám to prostě nejde? Poté už nebude třeba možné „nepřizpůsobivé“ poslat domů, protože válka může zničit jejich domovy. Nebo už mnozí z nich mohou mít občanství jedné z evropských zemí. A administrativně to nepůjde zvládnout. Pak je tedy zavřeme do vězení? A budeme jim z našich daní platit pobyt za mřížemi? Zřejmě je tam ani nebudeme moci držet celý život. A až vyjdou, bude pro ně zážitek za mřížemi natolik traumatizující, aby se raději do budoucna sžili s místními obyvateli? Tyto otázky jsou na místě, protože ačkoli někteří namítali, že uprchlická krize vlastně není krizí, že se migrovalo odjakživa a že bychom měli pomoci všem, kteří o to žádají, v tomto měřítku, v jakém do Evropy uprchlíci a migranti mířili alespoň v roce 2015, to problém zkrátka je a řešit ho je nutné. I když v Čechách jich pravděpodobně skončí jen minimum, Německo nemáme tak daleko…

Jak s migrační krizí souvisí Turecko a Čína? Jaký vliv má na celou situaci lidská nevzdělanost? Je vůbec možné změnit džihádistu? Sledujte rubriku Studenti a politika pro pokračování článku.


Text: Andrea Pecáková
Foto: pixabay.com

Diskusní fórum

reklama
reklama
reklama